Vodňany a Vodňansko.

Řeknu-li Vodňany, myslím tím domov.

Řeknu-li Vodňany, myslím tím domov...


Nad rodnou krajinou zvoň, zvone, zvoň !
vrátit se domů jednou alespoň !
Ať srdce láskou nikdy nezchudnou.
ať mají tolik síly, tolik něhy...
( František Branislav )

Jsem sice rodákem z Klatov, ale rodově po svém otci pocházím z Vodňan. Kořeny rodu Louženských se dají vystopovat až do období třicetileté války, ale o tom zde psát nechci. Rodovou historii jsem zachytil na stránkách jiné rubriky. Tady mi dovolte menší osobní vyznání k městu a krajině,tedy k oblasti, která je pro mně osobně velmi citovou záležitostí.
V dětství jsem měl možnost poznávat Vodňany jen v době letních prázdnin. Moji rodiče byli rozvedeni, a tak jsem přijížděl do toho města tak jedenkrát do roka. Proto mé dětské vzpomínky na Vodňany jsou spojeny s létem, s koupáním v Blanici, procházkami v okolí a s návštěvami u příbuzných. A také k letním prázdninám patřily pravidelné a velmi četné návštěvy v Městském muzeu, které i tehdy sídlilo v budově bývalé židovské synagogy, do níž jsem to opravdu jen několik kroků. Babička Louženských tehdy bydlela v dnešní Majerově ( tehdy Družstevní ) ulici. Zde byla průvodkyní přelaskavá paní Vlasta Žáčková, jinak také pokladní v letním kině na Zámečku ( v pozdějších letech jsem tak díky ní dostával i na nepřístupné filmy ). Po letech v muzeu prováděla paní Marie Klímová, která mně také provázala i v Městské galerii, kde celému zařízení šéfoval pan Miloš Veselý, a po něm pan Jiří Pazdera. Jako studentka na letní aktivitě, a později jako zaměstnankyně, zde byla vzdálená příbuzná Hanka Louženská, později provdaná Čečková. Tolik lidé kolem muzea a galerie na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kde jsem při prohlídkách stálých expozic a výstav postupně nacházel lásku a vztah k umění, historii a hlavně k Vodňanům. Děkuji osudu, že mi tento vztah vydržel dodnes.
Ještě na základní škole jsem četl první historické statě o historii Vodňan a okolí, a asi v patnácti letech jsem si přečetl historický román od Václava Písaře ( Kopisty ) Zlatá stezka. Ten mně velice ovlivnil i do budoucna. Stejně tak jako další jeho historické romány z tohoto kraje – Trojí kříž a Selská kronika.
Po ukončení základní školy jsem neměl možnost studovat na střední škole,a až po vyučení a při zaměstnání jsem vystudoval střední knihovnickou školu v Praze. V roce 1986 jsem dostal nabídku od pana Jiřího Pazdery abych pracoval jako odborný pracovník v Městském muzeu a galerii. Nabídku jsem tehdy velmi rád přijal, ale z osobních a společenských důvodů jsem toto zařízení v únoru 1989 opustil a vrátil jsem se za čtyři roky, a to již jako jeho vedoucí. V této funkci jsem vydržel až počátku dubna roku 2000. V této době se změnilo vedení radnice a to nemělo zájem na rozvoji a kvalitní práci zařízení,a zejména paní Phdr.Alena Cepáková ( za aktivní podpory republikánů a komunistů ) se maximálně snažila, abych z místa vedoucího odešel. Po několika problematických měsících jsem byl z funkce vedoucího odvolán a po změně vedení městského muzea a galerie na počátku roku 2001, jsem byl donucen toto zařízení opustit. Lidé, kteří se o to zasloužili nechť si to srovnají ve svém svědomí, stejně jako ti, kteří se nestyděli vymýšlet na mně různá trestní oznámení a nestyděli se uvádět svá lživá tvrzení na stránkách Vodňanských novin. I po letech mám v srdci bolestnou hořkost, ale jsem rád, že jsem udržel svůj krásný,a někde až intimně láskyplný vztah, k Vodňanům a okolní krajině, k historii a výtvarnému umění.
Prožil jsem, i přes různé osobní problémy a těžkosti, krásných padesát let a snad mi bude osudem dopřáno ještě v tomto vztahu nějaký ten čásek pobýt. Alespoň touto cestou upřímně děkuji všem dobrým lidem, kteří kdykoliv při mně stáli a jakýmkoliv způsobem mi pomohli.
S úctou a osobním heslem CARPE DIEM ( užívej dne ) Jiří Louženský, toho času v nedobrovolném českobudějovickém exilu.

PS.: pokud máte zájem s přečíst něco více, klikněte v části odkazy na blog jihočeská historie. Děkuji.
16.06.2008 17:50:06



Komentáře

4 komentářů:
  • 28.11. 16:57, Jana

    velmi zajímavé čtení :)

  • 28.12. 20:04, Iva Procházková

    Tak to bývá, když se člověk snaží udělat něco dobrého třeba pro město. Mám podobné zkušenosti (ale z jiného oboru). Zlepšily se už poměry ve Vodňanech? Ve Vodňanech se narodil v roce 1888 můj dědeček a to, co jste prožíval jako dítě ve Vodňanech, to zažil můj otec, který sem jezdíval na prázdniny k babičce a dědečkovi cca v letech 1918-1927 a moc rád na to celý život vzpomínal. Doufám, že funguje váš e-mail, pošlu další podrobnosti.

  • 22.07. 10:52, Peter Lowe

    Thank you for this very valuable information on the inhabitants of houses in Vodnany. This has added important information to my knowledge of the KAUDER family of Cichtice and Vodnany. My webpage includes family trees of the KAUDER family: http://freepages.genealogy.rootsweb.com/pnlowe/adler.htm However, the information from your webpages has shown that some of my information was wrong, and I will need to update the trees. If anyone has any information on Adolf and Emilie (nee ADLER) KAUDER, who was a shop-owner in Vodnany, please let me know. My email address is on my webpages. Peter Lowe, England

  • 12.01. 10:23, Dagmar Krůtová

    Dobrý den, se zájmem jsem si přečetla Váš seznam obyvatel v některých domech a ulicích ve Vodňanech, ve kterém jsem našla i jména mých praprarodičů a mého dědečka, kteří zde žili. Já osobně jsem zažila pouze mého dědečka s babičkou a byla to pro mě nejhezčí doba v mém životě. S pozdravem Dagmar Krůtová


přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se