Vodňany a Vodňansko.

Řeknu-li Vodňany, myslím tím domov.

Přečtěte si o Vodňanech !

Vodňany před stolety.
Jiří Louženský. Brno, Tribun EU s.r.o., 232 s., nakl. vlastním.

Antonín Jan Vokoun ( 1691 - 1757 ) a církevní správa jeho doby v Čechách.
Sborník příspěvků z odborného semináře konaného dne 11.září 2007 v Městské galerii ve Vodňanech. Vyd. Městské muzeum a galerie ve Vodňanech, 2008, 136 s. Redakce : PhDr.Pavla Stuchlá, Ph.D.

Články :

Bartůšek Václav : Světící biskup pražský Antonín Vokoun a piaristé.

Stuchlá Pavla : Duchovní správa ve Vodňanech za působení P.Antonína Vokouna
( 1719 - 1737 )

Martínková Lenka : Slasti a strasti sulfrána. Nástin ,,pracovního itineráře,, pražského světícího biskupa P-Antonína Jana Vokouna na přelomu 40. a 50.let 18. století.

Zeman Martin : ,,Ne kněz králi, ale král knězi poddaný a pod duchovní správu postavený jest". Vybrané otázky kněžské každodennosti v době baroka.

Maur Eduard : Farní klerus za válek o dědictví rakouské a za války sedmileté.

Mikulec Jiří : Od Chanovského k Vokounovi. Poznámky k barokní zbožnosti na jihu Čech.

Pumpr Pavel : Kostely farní nebo patronátní ? K postavení farních kostelů v systému správy šlechtického dominia na příkladu panství Třeboň na přelomu 17. a 18.století.

Ryantová Marie : Faráři na lobkovickém panství Vysoký Chlumec po Bílé Hoře a jejich podíl na reaktolizaci.

Řezníček Michal : Podoba a průběh obnovy katolické farní sítě v letech 1620 - 1780 na Ledečsku, Poděbradsku a Prachaticku.

Stuchlá Pavla : Promluva arcibiskupského komisaře Antonína Vokouna při volbě třeboňského opata roku 1744.
Vodňanské památky z období působení P.Antonína Vokouna pohledem současnosti.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Dvořákova tiskárna – fenomén Vodňan první poloviny 20.století.
Autoři textu : Rudolf Berka a Aleš Dvořák. Vydal : Aleš Dvořák za spolupráce Městského muzea a galerie ve Vodňanech, 2007, 39 s.

V první polovině minulého století byla ve Vodňanech v činnosti tiskárna, jejímž zřizovatelem byl v roce 1907 Antonín Dvořák st. ( 28.8.1872 Benešov u Prahy – 16.5.1952 Vodňany ) , předtím působící několik let v Prachaticích. Jeho nástupcem se stal syn Antonín ( 10.3.1905 Prachatice – 19.8.1984 Vodňany ).
Tiskárna měla bohatou tiskařskou produkci. Tiskly se zde různé reklamní letáky, spolkové a úřední plakáty, firemní, soukromé a společenské tisky atd. V tiskárně se také tiskly různé úzce regionální noviny a časopisy ( např. Náš domov, Okrašlovatel, Vodňanské noviny, Zlatá stezka ). Světlo světa zde spatřily i časopisy a noviny krajového a republikového významu : např. Šumavské proudy, Časopis českého studentstva. Stejně tak se ve vodňanské tiskárně tiskly i odborné časopisy : např.Česká myslivost, Lovecké listy, Československý rybář, atd. Vedle novin a časopisů se v tiskárně také vytiskla celá řada různě zaměřených knih a brožur : např. Almanach král město Vodňany, román Kašpar Matyáš ze Sudetu, básnická sbírka Zpěvy od Blanice,turistický průvodce Vodňany a okolí, rybářské učebnice, atd.
Svojí tiskařskou produkcí vodňanská tiskárna přesahovala nad rámec svého úzce regionálního poslání a zcela nepochopitelně byla její činnost zastavena v roce 1962. Skoro na tři desetiletí nemělo tak velké město svoji tiskárnu.
Po roce 1990 se sice již tiskárna nevrátila do svých původních prostor v přízemí domu čp.24 na rohu náměstí a Písecké ulice ( či-li do domu Městské spořitelny ), ale v jiné podobě a na jiném místě ve městě její činnost obnovil potomek vodňanských tiskařů a jeden z autorů této záslužné vzpomínkové publikace – Ing.Aleš Dvořák, CSc.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Vodňany literární, výtvarné, hudební.
Autor Rudolf Berka. Vydalo Městské muzeum a galerie ve Vodňanech, 2008, 98 s.

Knihovnu regionální literatury Vodňan a Vodňanska rozšířila další publikace, jejímž autorem je pan Rudolf Berka ( n.1933 ve Vodňanech ), který je významným autorem několika publikací a desítek článků ( publikovaných na stránkách např. Vodňanských novin, Výběru a dalšího regionálního tisku ), jejichž námětem je historie města Vodňan a nejbližšího regionu, historický vývoj zdejšího rybářství a rybnikářství, kulturní historie ( zejména v 19. a 20. století ), zasloužilé osobnosti z doby minulé i současné.
Ne jinak je tomu i v případě nově vydané publikace, která je tematicky rozdělena do tří části. V první části autor stručnou formou zpracoval životní osudy literátů, kteří buď přímo pocházeli z Vodňan ( a z nejbližšího okolí ), nebo zde působili. Z doby předhusitské a husitské to byl Johlín ( Ješek )z Vodňan, Petr Chelčický a bosák Jan Vodňanský. Následující 16. století bylo na literární osobnosti více než bohaté : např. M.Jan Kampanus Vodňanský, Václav Porcius Vodňanský, Havel Gelastus Vodňanský a další humanističtí básníci.
V 19. století se i ve Vodňanech začal rozvíjet bohatý spolkový život podporující vznik i literárních spolků, jako např. byla Měšťanská beseda atd., ve čtyřicátých letech byla založena městská knihovna a k rozvoji literární vzdělanosti přispěli i vodňanští studenti, z jejichž řad často pocházeli významní ( i méně dnes známí ) literáti a publicisté z různých oborů. Byl to např. moravský historik Mořic Trapp, autor středoškolských učebnic fyziky Antonín Majer, přírodovědec Ladislav Duda, duchovní Jan Šrámek ( rodák ze Křtětic ) a další. V polovině třicátých let 19. století vzniká také první historická práce o Vodňanech, jejímž autorem byl P. Josef Schön, jinak školní prefekt z Písku.
V této době se do české literární historie Vodňany zapsaly především působením známého literárního trojlístku ve složení : František Herites, Otokar Mokrý a Julius Zeyer. Do tohoto období také zajisté patří i Josef Holeček, rodák ze Stožic. Vodňanským rodákem byl i Theodor Mokrý, bratr básníka Otokara, významný jihočeský lesnický a rybářský odborník.
Do první poloviny 20.století Rudolf Berka zařadil nejenom úzce regionální autory, jako např. byl katecheta a všestranně činný a hojně publikující P. Florián Fencl nebo bohémský básník Jan Eugen Sequardt, či autor románů z důstojnického prostředí c.k. rakouské armády : Karel Čada – Šarlich.
Ještě v období před rokem r.1914 byla Ve Vodňanech založena tiskárna, v jejíž bohaté produkci byly i místní osvětová a společenská periodika ( Okrašlovatel, Náš domov, Zlatá stezka, Vodňanské noviny )a publikace se zaměřením na turistiku a knihy prózy ( např. historický román Kašpar Matyáš ze Sudetu od protivínského spisovatele Josefa Házra - Píseckého ) a poezie ( např. Zpěvy od Blanice, jejímž autorem byl již výše uvedený Jan E. Sequardt ).
Do výčtu literární osobností dvacátého století patří i zdejší rodák a nakladatel pražského Aventina Otakar Štorch – Marien, básník Miloš Tůma, nebo Václav Kopista – Písař, autor historických románů Zlatá Stezka, Trojí kříž, Selská kronika, Prokopova zkouška, a Zelený kádr. V první polovině 20.století vznikly trojdílné dějiny města Vodňan, jejichž autorem byl zdejší rodák Dr.Václav Mostecký, autor mnoha dalších menší publikací a článků o historii tohoto města.
První část knihy Rudolf Berka zakončil přehledem publicistů a jejich literární produkce, která vznikla ve druhé polovině 20. století a na počátku století současného. V této době měla svoje specifické postavení i úzce odborně zaměřená rybářská literatura. Do této oblasti patří např. Vácslav Josef Štěpán ( ten sice zemřel již v roce 1941 ), Václav Dyk, Bořivoj Dvořák a mnozí další.
K rozvoji úzce regionální literatury se zaměřením na historii, osobnosti a přírodu ( včetně rybářství a rybnikářství ) významně pomohl rozvoj činnosti městského muzea, jehož součástí byla od r.1967 i městská galerie. Tato instituce vydávala od r.1969 sborník Vodňany a Vodňansko ( tři čísla do r.1971 ), k jehož pokračování došlo až po r.1992. Městské muzeum a také vydávalo i drobné tisky, jejímiž autory byl např. Ladislav Stehlík, Karel Pletzer, Rudolf Berka, Jiří Pazdera a další. Tato publikační činnost pokračuje v různé podobě až do dnešní doby, včetně od r.1990 znova vydávaných Vodňanských novin.
Druhá část publikace je věnována Vodňanům po stránce výtvarném. K místním rodákům patří významný český malíř Antonín Waldahauser ( 1835 -1913 ), jehož díla jsou dnes součástí fondu Národní galerie. V devadesátých letech ve Vodňanech působil Mikoláš Aleš, který připravil řadu skic a návrhů pro vnitřní a venkovní výzdobu zdejší děkanského kostela. Jeho návrhy na výzdobu kostela a školy v Protivíně jsou dnes vystaveny v městské hgalerii. Po druhé světové válce působil na zdejší rybářské škole profesor kreslení Václav Štětka, autor mnoha obrazů s rybářskou tematikou. Mimo tyty osobnosti Rudolf Berka také připomíná díla i dalších zde působících výtvarníků, jako např. byl malíři František Skala, Antonín Slavíček, Josef Krejsa, Rudolf Bém – Hlava, Josef Jakší, sochaři František Bílek a Josef Kvasnička a další. Zcela specifické místo má v této kapitole významný malíř a ilustrátor Jan Zrzavý, který přímo ve Vodňanech žil několik let ( 1941 -1957 ) a ilustroval dílo Julia Zeyera a Františka Heritese. Své místo v této kapitole má i Blahomír Žahour, zdejší rodák a zakladatel městské galerie.
Třetí část publikace připomíná Vodňany po stránce hudební. Do této oblasti patří řada zdejších rodáků : operní pěvci Vojtěch Šebesta a Jan Dunovský, houslisté Váša Příhoda a Marie Heritesová – Kohnová, hudebník Josef Nekola, operní pěvkyně Jitka Jůzková – Manová a mnozí další. Mnozí z těchto umělců byli členy významného Zpěváckého spolku, založeného v roce 1860, jehož činnost často překračovala hranice města a velmi přispěla k kulturnímu rozvoji Vodňan, stejně jako tak místní divadelní ochotnické spolky, spolky se zaměřením na sport a tělovýchovu, osvětu a vzdělání, sociální pomoc a charitu, ochranu přírody atd.
Za tuto publikaci, stejně tak i za další literární činnost, jejímu autorovi osobně velice děkuji a přeji mu hodně zdraví a tvůrčí činnosti.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Tatínkovy Vodňany.
Autor textu Ctirad John. Autor perokreseb Čestmír John.
Autor fotografií Karel Čapek. Nakl. vl. ve spolupráci s Městským muzeem a galerií ve Vodňanech. Praha, 2008, nestr.

Tato drobná publikace je milým vzpomínkovým ohlédnutím do doby dětství a mládí autora, tedy Ctibora Johna ( n. 15.8.1920 v Číčenicích ), dnes odb.lékaře, mikrobiologa, imunologa a odborného publicistu. Narodil se v rodině tehdy řídícího učitele v Číčenicích u Vodňan Čestmíra Johna. Tento písecký rodák( n.21.1886 )po ukončení studia na učitelském ústavu několik působil na venkovských školách na Písecku a Vodňansku. Učitelské místo ve Vodňanech získal až v září roku 1927, tedy v čase kdy vyšlo první číslo časopisu Od Zlaté stezky ( později mající název Zlatá stezka ). Tento vlastivědný časopis, byl určený nejenom školní mládeži, ale i všem zájemců o regionální historii, přírodu, památky, osobnosti a národopis, pomáhal Čestmír John nejenom redigoval, ale psal do něj hodnotné příspěvky a tvořil vynikají perokresby. Ty rovněž uplatnil v dalším periodikách a různých příležitostních tiscích.
V roce 1930 se Čestmír John stal kustodem zdejšího městského muzea, jehož zásluhou doznalo muzeum dalšího rozšíření i rozkvětu. Bohužel o osm let později muselo městské muzeum velkou část exponátů opět uzavřít do depozitáře a do vyklizených prostor se nastěhovalo české gymnázium z právě zabraných Prachatic. O rok později, dne 1.9.1939, se Čestmír John vrátil i s celou rodinou do rodného Písku, kde opět pokračoval v učitelské a vlastivědné práci. V Písku zemřel 11.9.1970.
MUDr.Ctirad John je autorem nejenom úvodního textu ale i doprovodných básní k barevným uměleckým fotografiím Karla Čapka a perokresbám svého otce, na něhož nám touto drobnou publikací zanechal vzpomínkou více než osobitou.


O Josefu Holečkovi, mém tatínkovi. Výbor ze vzpomínek Jeleny Holečkové – Dolanské.. Vydalo Městské muzeum a galerie ve Vodňanech, 2008, 58 s.

V rámci letošního výročí úmrtí spisovatele a novináře Josefa Holečka ( 6.3.1929 Praha ) vydalo Městské muzeum a galerie ve Vodňanech drobnou publikaci, která je jen nepatrným výborem z rozsáhlých vzpomínek, jejichž původní autorkou je jeho dcera Jelena Holečková – Dolanská ( 1899 – 1980 ). Tato operní pěvkyně, učitelka zpěvu, překladatelka a editorka Holečkových spisů začala na počátku sedmdesátých let minulého století sepisovat vzpomínky na svého otce, jeho rod i rodinu, na jeho literární druhy i jiné přátelé, i na dobu, ve které Josef Holeček žil a tvořil.
Za léta tak vznikl rozsáhlý rukopis, o který bohužel žádné tehdejší nakladatelství neprojevilo žádný zájem. Až po mnoha letech její dcera a spisovatelova vnučka Danica Bubeníčková – Dolanská nabídla rukopis redaktorce českobudějovického rozhlasu Haně Soukupové k úpravě pro rozhlasové vysílání.
Na základě výboru ze vzpomínek vznikla i tato regionální publikace, která zaujme nejenom osobností Josefa Holečka, ale i velmi čtivým jazykem původní autorky pamětí. Je to další vynikající příspěvek do regionální knihovničky Vodňan a Vodňanska a tamních osobností, za co patří velký dík nejenom autorce, paní Jeleně Holečkové – Dolanské, ale i její dceři paní Bubeníčkové, ale i redaktorce paní Soukupové a vydavateli publikace – Městské muzeu a galerii ve Vodňanech.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Vodňanské paměti a vzpomínky Františka Heritese. Editor Jiří Louženský. Vydalo nakl. Tribun EU s.r.o Brno, 2009, 398 s.
Prodej : Městské muzeum a galerie ve Vodňanech.
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
10.06.2008 00:00:00 | 0 komentářů | stálý odkaz


© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se